...o smutku a smrti, o lásce a stesku...o nás...
přidáno 09.01.2009
hodnoceno 2
čteno 804(13)
posláno 0
Obloha temně indigová
a na pozadí větve vrb,
jež ozařuje půlměsíce
magicky ctnostný bledý srp

je chvíle při níž nescházívá
zřeti hodiny tikati,
jen jemný dotek cizí dlaně.
Ta chvíle už se nevrátí.

Lítostí ze ztrát při pohledu k nebi
se v krajních chvílích úží pas.
Řeka z vln vyplavila čas,
který zůstává dále v nich.
Který zůstává dále v nás.

Proud krve ve spálenejch plicích
(sešitejch křivě) přetnul steh
a popele, jenž povstal v rukou,
mraziv lpí dotek na zádech.

Dlouho do nocí vzpomínat jest,
kdež trpce znívá lítý smích.
Snad plic, jež ztěžka nabírají duchu
pospírá popel po polích.

přidáno 13.02.2009 - 17:56
na tvůj věk je to moc moc dobré :)
přidáno 09.01.2009 - 21:02
smutná, ale povedla se ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
U řeky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Nostalgie

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
hoffi [10], Ronald Reagan [7]
» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :
podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku