"lásku"....?!

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Kraťounká a taky hodně stará. Ale dodneška se s ní musím ztotožňovat.:o)

Když si dva nerozumí...

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

...tlení zaživa... S ironií planoucí vyznání vábivá...

Tohle prostě muselo ven..

Poslední z Literu, dále budeme nabízet jen novinky...:o)

...měl křídla...jako ty;-)

Věnováno...

Už mi zbývá snad jen zázrak, zkouším čarovat:( Prosím, ať tohle kouzlo vyjde:(

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

Včerejší večerní depresivní dílko

...

Věnováno všem mým „Ex“,a všem těm,které nikdy nedovolili,abych jejich „Ex“ kdy stal. Vůbec první báseň co sem kdy napsal - někdy v sedmé nebo osmé třídě zák. školy.

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...