Ironická symfonie

...tlení zaživa... S ironií planoucí vyznání vábivá...
 moonell
 07.12.2008
 básně/láska - zklamání
8
Poskládam slova
z minulých obrazců
(vzpomínek zašláplých
pět sáhů pod zem)

A přestanu věřit
na šťastný konce
kterejch byl vždycky
plnej svět
(Jen na nás
tak nějak
žádnej nevyšel)

"Kéž by si nikdy
nepřišel"
říkávala jsem tolikrát

(Jenže tys nikdy neslyšel)

A rád jsi
zapomněl
na svý chyby
(A ještě radši je házel na jiný)

A úplně nejvíc
tě bavilo
jak jsem věřila
na tvý sliby
vylhaný z kapes
(Jak posmrkaný kapesníky)

A to jedno
ufrflaný "Díky"
na rozloučenou ?
spíš jak
symfonie
výsměchu
mi drnčí v uších

Jaká ironie
že si to pořád
pamatuju
 18.10.2014 21:58
 Zamila
Pěkná a jasná ...
 10.09.2014 13:22
 Amelie M.
Trefná..
 10.10.2011 00:11
 Sokolička
Náhodou jsem na ni narazila... Četla jsem ji před třemi lety, ale teprve teď ji asi víc chápu. Krásná. Jde mi z té pravdivosti až mráz po zádech.
 11.01.2009 10:24
 Lizzzie
možná že právě ty posmrkaný kapesníky dokážou se vrýt pod kůži, protože ta nepřestávající latentní rýma, co nakazila i srdce, nejde jen tak zapomenout...
;)
 26.12.2008 20:03
 Severka
Taky bych chtěla zapomínat...ale nejde to...nejde...
moc pěkná básnička...:)
 07.12.2008 13:56
 elisha
Je to dobře,velmi dobře vyjádřený pocit.Neznám moc lidí, kterým se nestalo něco podobného.Je to chyba a těch se má využívat. Pocit že už to je za mnou je osvobozující.
 07.12.2008 13:01
 Sokolička
Docela přesná, je ze života? Protože na mě působí hodně realisticky. Nesnaží se zalíbit, je tak nějak svá... Povedla se ti.

A co na tohle pomáhá? Pěst (jemu) nebo alkohol (sobě). Aspoň na chvíli... zapomeneš.
 07.12.2008 12:07
 Flamy
Nejsou náhodou všichni chlapi stejní? :D moc se ti povedla :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.