|
...tlení zaživa... S ironií planoucí vyznání vábivá...
 07.12.2008 8 1590(29) 0 |
Poskládam slova
z minulých obrazců
(vzpomínek zašláplých
pět sáhů pod zem)
A přestanu věřit
na šťastný konce
kterejch byl vždycky
plnej svět
(Jen na nás
tak nějak
žádnej nevyšel)
"Kéž by si nikdy
nepřišel"
říkávala jsem tolikrát
(Jenže tys nikdy neslyšel)
A rád jsi
zapomněl
na svý chyby
(A ještě radši je házel na jiný)
A úplně nejvíc
tě bavilo
jak jsem věřila
na tvý sliby
vylhaný z kapes
(Jak posmrkaný kapesníky)
A to jedno
ufrflaný "Díky"
na rozloučenou ?
spíš jak
symfonie
výsměchu
mi drnčí v uších
Jaká ironie
že si to pořád
pamatuju
z minulých obrazců
(vzpomínek zašláplých
pět sáhů pod zem)
A přestanu věřit
na šťastný konce
kterejch byl vždycky
plnej svět
(Jen na nás
tak nějak
žádnej nevyšel)
"Kéž by si nikdy
nepřišel"
říkávala jsem tolikrát
(Jenže tys nikdy neslyšel)
A rád jsi
zapomněl
na svý chyby
(A ještě radši je házel na jiný)
A úplně nejvíc
tě bavilo
jak jsem věřila
na tvý sliby
vylhaný z kapes
(Jak posmrkaný kapesníky)
A to jedno
ufrflaný "Díky"
na rozloučenou ?
spíš jak
symfonie
výsměchu
mi drnčí v uších
Jaká ironie
že si to pořád
pamatuju
10.10.2011 - 00:11Náhodou jsem na ni narazila... Četla jsem ji před třemi lety, ale teprve teď ji asi víc chápu. Krásná. Jde mi z té pravdivosti až mráz po zádech.
11.01.2009 - 10:24možná že právě ty posmrkaný kapesníky dokážou se vrýt pod kůži, protože ta nepřestávající latentní rýma, co nakazila i srdce, nejde jen tak zapomenout...
;)
;)
26.12.2008 - 20:03Taky bych chtěla zapomínat...ale nejde to...nejde...
moc pěkná básnička...:)
moc pěkná básnička...:)
07.12.2008 - 13:56Je to dobře,velmi dobře vyjádřený pocit.Neznám moc lidí, kterým se nestalo něco podobného.Je to chyba a těch se má využívat. Pocit že už to je za mnou je osvobozující.
07.12.2008 - 13:01Docela přesná, je ze života? Protože na mě působí hodně realisticky. Nesnaží se zalíbit, je tak nějak svá... Povedla se ti.
A co na tohle pomáhá? Pěst (jemu) nebo alkohol (sobě). Aspoň na chvíli... zapomeneš.
A co na tohle pomáhá? Pěst (jemu) nebo alkohol (sobě). Aspoň na chvíli... zapomeneš.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ironická symfonie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vážně nevážně
Předchozí dílo autora : Na rozloučenou
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Noira [16], Mins [16], TualKraplak [15], jannulka8 [14], Hellhor [13], Oxfethriel [13], Lisbeth S. [13], silver_fox [12], Tereza Vlašánková [10]» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
