Hodokvas

Dávám 100,víc to nejde

Přijdu ze školy, nálada na bodu mrazu, protože den nic moc...zasednu k pc a kouknu na psance. V mých oblíbených je nové dílo, ještě než ho otevřu napadne mě: doufám že od toho skvělého pod přezdívkou milancholik.. Otevřu nové dílo a čtu, usmívám se, nálada stoupá, sluníčko svítí a začlo bejt teplo...
Říkám pokžadý, že to nebudu komentovat, ale tohle se nedá nekomentovat:) Nádhera:)

Nemůžu souhlasit s IANem, přijde mi naopak, že ta nespisovnost tam naprosto patří, vyjadřuje náladu a tím je důležitá.
K dílu samotnému - zase jedna z tvých perel - naprosto přesná mi přijde věta "náš vztah je už jen čirá alchymie". To je vážně ze života a přijde mi, že ses trefil přesně do noty mé nálady...
Chválím a zase chválím (i když pochybuju, že jsem někdy dělala něco jiného:o)).

Díky za koment, máš asi pravdu, řešil jsem dilema s použitím spisovné a hovorové češtiny- a ve finále jsem se rozhodl tam nechat obě polohy ve víře, že to bude symbolizovat, že té ženě už dochází trpělivost.. Jestli to tak působí, to už je na vás, milí čtenáři ;)

upadáš do smuténkové nálady?
život už je zkrátka takový ....

Fakt skvělý... Jenom mě napadá (a nemyslím to špatně), že když začneš psát spisovně, tak bys tak měl i pokračovat.

nádherné...a krásně popsané pocity..., ač smutné, přesto.....tohle je podle mého opravdová poezie....