 02.02.2009 5 1472(22) 0 |
Už dávno nemaluju čerty na zeď bílou.
Nikomu nechci drnkat na city.
Kafe už nehřeje, a studí stejnou sílou,
jakou jsme k sobě nafest byli přibitý.
Smutkem černá,
tobě věrná;
neúměrná
touha pouta lámat.
Smutkem němá,
zahalená;
rozpálená
touha plout tam sama...
Hříchy si odpykám, a pak to spláchnu se vším,
co jsem si za poslední roky z tebe vzala.
Dávno jsem vychladla - jestli sis toho nevšim´...
I já už vím, že jsi mi stejně ve všem lhala !
Smutkem černá,
tobě věrná;
neúměrná
touha pouta zlomit.
Smutkem němá,
zahalená;
rozpálená
touha plout... A co my ?!!
Nikomu nechci drnkat na city.
Kafe už nehřeje, a studí stejnou sílou,
jakou jsme k sobě nafest byli přibitý.
Smutkem černá,
tobě věrná;
neúměrná
touha pouta lámat.
Smutkem němá,
zahalená;
rozpálená
touha plout tam sama...
Hříchy si odpykám, a pak to spláchnu se vším,
co jsem si za poslední roky z tebe vzala.
Dávno jsem vychladla - jestli sis toho nevšim´...
I já už vím, že jsi mi stejně ve všem lhala !
Smutkem černá,
tobě věrná;
neúměrná
touha pouta zlomit.
Smutkem němá,
zahalená;
rozpálená
touha plout... A co my ?!!
05.02.2009 - 17:43Hmmm, nechápu tak nízké hodnocení! Přijde mi, že máš v každé básni neskutečné množství krásy, o které se mnohým lépe hodnoceným autorům může jen zdát... Pro mě prostě nemá chybu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Černá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Můj strach
Předchozí dílo autora : Balada prdní (první)
