Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

//////////////////

.....

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

?!?

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

jedno malé tajemství....:-P

Když vzpomínky mám, nejsem nikdy sám! Jen si vybírám, na co vzpomínám!

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D

Nevím, jestli je to zrovna o životě, ale vzpomínání k životu patří, ne?

(...říjnový pokus...)

je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín