Když letím…

Byl jsem pilotem
a letěl nad Tvou šachovnicí
s rozehranou partií
bez soupeře.

V jedné rušné putyce
ztratila jsi pěšáky.
V pražských tmavých ulicích
zradila Tě věž.

Byl jsem makovou panenkou
na Tvém polštáři
díval jsem se
na sestřih Tvých snů.

Černovlasá dívenka
tančila v levandulovém poli.
Plavovlasý umělec
loučil se pukrletem.

Byl jsem houslitstou
v Tvém orchestru.
Dirigovala jsi
a já hrál.

Ukazovala jsi
strach z melodie
radost ze strun
vítězství nad noty.

Byla jsem ptákem
letícím do teplých krajin.
Z té výšky jsem pozorovala
příběhy mé letní vlasti.

Nevěří lidem.
Utíka do obětí jediných dvou andělů.
Smějí se jen její rty.
Hledá umělce s výkresy.
Nemá naději.
Vyzve k tanci Exupéryho večernici.
Zapomene na inzerát.
Napíše scénaře všech svých plánů.

Teď už vím
že poběží do dálek.
Je to velká holka
s nejlepším učitelem.