další povídka, pls o komentáře.

čtvrté a neposlední pokračování věnované Megs

konec

emolovestory, říkám narovinu.

aneb Pro chvíli ukradenou těm šťastnějším! Bez "bonne fin" , možná jen trochu víc s láskou:) -mezi řádky- Asi proto, že " zpěvy deště, síla poesie a já prosím ještě, ať kapka kapku bije " dopršelo! / ode mě Vám k mým včerejším narozenám:D /

fakt nebo fikce?

tak trochu sen, tak trochu realita...tak trochu výkřik...tak trochu prostě já!

abychom ho neslyšeli a nevyplašili...

Přátelství, plány na pomoc Africe a láska.

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

všimnem si ho ale?

Ach to rozhodování, má udělat spontánní věc nebo poslouchat rozum?

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Pro tebe cokoliv!

... tam, kde je jen sníh, on, a jeho fantazie.

zaklepe a vstoupí...

Jednou jsi nahoře, podruhé zas dole...

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.