...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

zděšení z pravě přečteného článku..

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

život je tragikomedie...*

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

...

...předčilo ji něco jinýho... jsem zase někde kde jsem bejt nechtěla...

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

Tak mě napadlo, co když to vážně nemělo cenu? Takový proud myšlenek, co vzešel z ničeho a končí nikde. A taky trochu pravda a trochu lež...ale mělo by to končit tím, že to nemělo cenu...

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..