Miluji knihy a už ve škole jsem psávala krátké příběhy a snila o tom, že jednou napíšu knihu. Jenže osud mým životem tak zamíchal, že jsem na psaní úplně zapomněla a vnitřně cítila asi nějaký blok a nemohla jsem se nějak donutit vymyslet kloudnou zápletku či smysluplný příběh. Ovšem po narození druhé dcery se mi život opět převrátil naruby a tak nějak jsem vycítila, že se všechen ten chaos v mé duši tak nějak roztřídil a já jsem zase ve svojí fantazii našla ty ztracené příběhy, i když trochu jiné. Proložené životními zkušenostmi a sny. Jsou horší? Posuďte sami a požádám Vás o konstruktivní kritiku. Dá se to vůbec číst? Co zlepšit a co je třeba pěkně napsané? A pokud t bude k ničemu, přesto děkuji za váš čas který jste strávili nad tímto "startovacím" textem :) Mělo by se jednat o lehký román neboli "oddychovku" pro ženy