s kapkami průzračnými

Mám to rád...

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Malé zamyšlení...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Někdy si příroda nedá moc záležet.

Nihil novi sub sole...

Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...

Menší překvapení.

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

možná se trochu vynořuji ze skepse posledních dnů, měsíců...

Tatíček se nezdá.

Sonet flamendra.

Ze šuplíčku...

Přidávám s k legii smutných...

Delší, ale snad někoho osloví.

Krása nás láká.