|
Sonet flamendra.
|
V hlavě tlučou kovaříci,
proč si básník nedal říci,
moc si všímal lahvičky,
teď mu znějí rolničky.
Silvestra on bujně slavil,
společnost vám celou bavil,
už mu není do smíchu,
touží hlavně po tichu.
Pobledlý je jako stěna,
když ho doma kára žena,
tiše vzdychne pravdu díš,
se mnou se však nenudíš.
Sotva skončí přednášky,
zas má v těle rarášky.
proč si básník nedal říci,
moc si všímal lahvičky,
teď mu znějí rolničky.
Silvestra on bujně slavil,
společnost vám celou bavil,
už mu není do smíchu,
touží hlavně po tichu.
Pobledlý je jako stěna,
když ho doma kára žena,
tiše vzdychne pravdu díš,
se mnou se však nenudíš.
Sotva skončí přednášky,
zas má v těle rarášky.
25.01.2023 15:24
Moc výstižné a pravdivé! Úplně se mi při čtení zobrazovaly představy, jaký byl Silvestr. :)
01.01.2023 22:54
Taky jsem "sušila hubu" a první den přivítala s jasnou hlavou:-)
Dobré, Psavče...
Dobré, Psavče...
01.01.2023 20:48
Já si silvestr užila převážně sama a v klidu. Příště třeba zas bujaře. Jak je zrovna člověku záhodno ;-)
01.01.2023 17:56
Silvestra jsem sušil hubu
uvítal jsem ticho, nudu
proto jsem měl na nový rok
čistou hlavu, pevný krok.
uvítal jsem ticho, nudu
proto jsem měl na nový rok
čistou hlavu, pevný krok.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.