s kapkami průzračnými

Mám to rád...

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

Malé zamyšlení...

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

Nihil novi sub sole...

Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...

Kdysi jsem se takhle cítila. Teď se to zlepšilo :-)

Ze šuplíčku...

Důsledky dnešní nespavosti

Tercina na zadaná slova: DEN KROK LÁSKA BLESK VODA

Některé zážitky jsou velice intenzivní a rohlíčky obzvlášť vypečené

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

Taková psanecká...

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

vezměte sůl, pepř a chilli, řádně zamíchejte a vzniklou směs si vetřete do očí...