A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...

Pro všechny kačery. (A nejen pro ně.)

Někomu mohou vadit milostné hrátky v přírodě.

v rybníce v únoru aneb jak by to dopadlo, kdybych do toho šel já

Krásy podzimu.

Opět jsem zamířil do přírody a přídávám tři drobné hříčky o jednom známém hmyzu. Snad se Vám budou líbit a i trochu pobaví čtenáře.

Něco i pro děti.

Vinaři nemají tyhle ptáky v oblibě, protože jim způsobují značné škody a nedají se na dlouho zaplašit. Takové špaččí hejno nemá ve sklizni konkurenci a připraví nás o pěkných pár litrů vína.

Nastává čas dovolených a řada lidí míří do exotických destinací. Nic proti tomu, ale víte, co tam číhá za nebezpečí pro nezkušené turisty?

Když je smůla.

Pomsta houbařům.

Zvířátka si stěžují.

Mají to okoukané.

Ztráta bolí každého.

Zvířátko milované všemi zahrádkáři.

Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...

Přidávám něco pro zábavu a postřeh.

Menší, ale naše.

Kdo to má vydržet.

Tak si dáme po čase zase jeden rispet, který je tu jen zřídka. Déšť příroda potřebuje, ale když jste zrovna na výletě, tak Vás moc