|
Krásy podzimu.
|
Jdu parkem kolem lavičky,
hlasitě zdravím babičky,
tváří se velmi vznešeně,
prý symbolem jsou jeseně.
Zas babí léto vítají,
pavučinky si stírají,
úsměv jim září na tváří,
když sluníčko nám zazáří.
hlasitě zdravím babičky,
tváří se velmi vznešeně,
prý symbolem jsou jeseně.
Zas babí léto vítají,
pavučinky si stírají,
úsměv jim září na tváří,
když sluníčko nám zazáří.
Zamila
Jo, to by vcelku i šlo :-) Je v tom taková hezká senilní romantika ... ;-) :-)
Devils_PIMP
Jednoduche, upravene, proc ne?
Ač tři týdny již od léta
teď oddělují nás,
přec romantický poeta
zří všude plno krás...
:-)
teď oddělují nás,
přec romantický poeta
zří všude plno krás...
:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přichází babí léto : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Děda a múza
Předchozí dílo autora : Život v poklidu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

