o tom, co teď prožívám...

Až se vrátíš...

tak dlouho, jak dlouhá je má báseň (jasně, děsně klišoidní, ale čí život není)

po roce zase odkvétají první pampelišky, po roce jsme se koupali v řece, po roce vznikla nová báseň, kterou jsem okouzlena

který se po 3 měsících vrací zpátky...a ne za mnou...a ne ke mě...

báseň ze srpna...kdy ten cit narostl do skoro nesnesitelna...

Neděle

...

Ach, co by byl svět prostý žen, než pouhá bezútěšná poušť, čím byl by muž tak okouzlen, až volal by: Jen dál, jen houšť?

http://www.youtube.com/watch?v=OQM5-Ks64is&feature=related

Četla jsem klasiku a takhle to dopadlo :D

Nejedná se o obyčejnou sbírku básní, ale o propracovaný, hloubkový systém svodu, kdy za pomocí básní ze sbírky, které když dokážete správně a s odstupem času, v tu správnou chvíli aplikovat, dokážete jimy ulovit, svést, pomilovat a opustit jakoukoliv ženu. Źádná neodolá.

co dodat...

pocity, myslenky, vzpominky, sny, asociace, vecerni nalady. citim tu lasku, ktera ve mne pretejka.. je to takovy miminko, ktery chce obcas ven :) spolu dohromady mirime vysoko. zaroven hluboko do sebe navzajem))

.