věnováno M. V.
přidáno 02.10.2016
hodnoceno 5
čteno 1088(13)
posláno 0
Schováváme se mezi řádky romantických hloupostí
venku prší
a mně se v hlavě zase motaj vzpomínky na doby minulé
slepě a bez lítosti
slepě a se smutkem
obemknuly mou duši tenkým filmem
promítám si Tvé úsměvy a všechny momenty
olivový oči zapsaný do věčnosti
bledou kůži a hořký šeptání pulsující černočernou tmou
-ptám se v nekonečném tichu-
jak se někdo jako Ty mohl narodit?
ve špíně tohohle světa
jak se někdo jako Ty mohl narodit?
stejně záříš
a Tvá ústa se třpytí slovy jako listy
omámený jarním sluncem
přidáno 04.10.2016 - 15:59
Loreley: Když se to umí podat, tak samozřejmě odjakživa...
přidáno 04.10.2016 - 11:48
Homér: odkdy jsi Ty na romantiku?! :D
přidáno 03.10.2016 - 12:47
Ou, romantika! Líbí...
přidáno 02.10.2016 - 21:33
Yanishka: ❤️
přidáno 02.10.2016 - 20:50
oooo zase nádhera

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nedělní odpoledne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : utéct
Předchozí dílo autora : Moment

» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :
Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming