|
|
|
že bych línej byl? - kdo by uvěřil!
|
|
Nevím, co to ze mě zase vylezlo, tak když to moc odsoudíte, tak to klidně zase smáznu, tak se neupejpejte. Nevěděl jsem kam to zařadit, za tip budu rád.
|
|
Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D
|
|
se většinou taky moc dozví
|
|
zděšení z pravě přečteného článku..
|
|
objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...
|
|
Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....
|
|
|
|
Původně byla v deníku, ale na dobrou radu jsem ji dala sem.
Trošku paranoidně zoufalá básnička a vlastnoručně spáchané foto...
|
|
Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......
|
|
|
|
Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to.
(pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)
|
|
Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...
|

