*Následující příběh je smyšlený a nepopisuje žádnou konkrétní osobu ani událost. A navíc je to jen vtip bez umělecké hodnoty.

Můj první básnický pokus vyprávějící o lásce k blízkému příteli, lidově Friendzone. Pomyslná záře a světlo jsou zde symbolem krásy a atraktivity, tedy symbolem vlastností jiné dívky. Vlastností, kterých se mně nedostává.

Další výplod zmučené mysli.

V pořadí druhý ze stesků malé holky, která si naivně myslí, že má něco málo za sebou. :)

... Agave attenuata

.......

Šestý smuteční proslov opuštěného děvčete, adresován stejnému člověku, jako těch pět předchozích. Je jedno, že si je nikdy nepřečte. Psaní na smutek pomáhá. :')

Plynové topení, myslím, že to má název wawky.

...

... zase jednou ...

Sedmá plačtivá veršovánka jedné malé holky.

to do lásky nepatří...

... abych se v něm ztratila milovaná....

všechno se dá nějak řešit

Něco mi říká, že bych se zrovna s dekadencí a symbolismem neměla moc ztotožňovat.... Ale co.... Všechno zlý je k něčemu dobrý a já jsem se konečně zbavila těch očí, co vidí na růži jen trny a zase na ní můžu vidět krásu a vůni květu.... Je čas jít dál. ;)