Pomerančové listy podzimu
tvé vlající vlasy
sahající do neznáma.
Hořká krása.

Nostalgie na obloze
dřevěná lavice nasáklá
vůní tvého kabátu
a obtisky knoflíků v mých dlaních.

V noci schovaná
stínem
jež sahá za město
někam jinam.

V červáncích
planina drží tvůj oděv
a tvé poslední rozloučení se mnou
mizíš v mlze...
 26.10.2015 18:52
Jo, mě atmosféra tvé básničky vtáhla, líbí se mi i když je bolavá
 26.10.2015 11:51
Jiří Turner: Děkuji, je to můj styl psaní, takže se pokusím to trošku upravit, každopádně děkuji :).
 26.10.2015 09:28
Hezké obrazy i metafory, jen mi to přijde takové celé neuspořádané. Ta první, už zkritizovaná, sloka je toho příkladem. Celkový dojem je ale pro mě pěkný
 25.10.2015 01:35
Dobře si to dokážu představit :D :)
 24.10.2015 17:29
Nádherná...
 24.10.2015 14:33
Zamila: Děkuju
 24.10.2015 14:33
Pajalord: Zas tak hrozný to není :D . Navíc to není o mně :)
 24.10.2015 14:30
Tom Cortés: Myslím, že máš pravdu. Je to špatně.
 24.10.2015 13:08
Jsi si jistý, že tam patří "sahajíc"? Nevím, k čemu jsi zamýšlel, že se ten přechodník vztahuje, ale jestli k vlasům, tak je to špatně.
 24.10.2015 13:04
 Zamila
Vcelku zdařilá. Zajímavě vystižená atmosféra ...
 24.10.2015 12:57
SMUTNÉ :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.