24.10.2015 11 1103(17) 0 |
Pomerančové listy podzimu
tvé vlající vlasy
sahající do neznáma.
Hořká krása.
Nostalgie na obloze
dřevěná lavice nasáklá
vůní tvého kabátu
a obtisky knoflíků v mých dlaních.
V noci schovaná
stínem
jež sahá za město
někam jinam.
V červáncích
planina drží tvůj oděv
a tvé poslední rozloučení se mnou
mizíš v mlze...
tvé vlající vlasy
sahající do neznáma.
Hořká krása.
Nostalgie na obloze
dřevěná lavice nasáklá
vůní tvého kabátu
a obtisky knoflíků v mých dlaních.
V noci schovaná
stínem
jež sahá za město
někam jinam.
V červáncích
planina drží tvůj oděv
a tvé poslední rozloučení se mnou
mizíš v mlze...
26.10.2015 - 11:51
Jiří Turner: Děkuji, je to můj styl psaní, takže se pokusím to trošku upravit, každopádně děkuji :).
26.10.2015 - 09:28
Hezké obrazy i metafory, jen mi to přijde takové celé neuspořádané. Ta první, už zkritizovaná, sloka je toho příkladem. Celkový dojem je ale pro mě pěkný
24.10.2015 - 13:08
Jsi si jistý, že tam patří "sahajíc"? Nevím, k čemu jsi zamýšlel, že se ten přechodník vztahuje, ale jestli k vlasům, tak je to špatně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední rozloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Propojeni znovu
Předchozí dílo autora : Noční spoj
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
kmotrov» nováčci
el26» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.