|
|
Pomerančové listy podzimu
tvé vlající vlasy
sahající do neznáma.
Hořká krása.
Nostalgie na obloze
dřevěná lavice nasáklá
vůní tvého kabátu
a obtisky knoflíků v mých dlaních.
V noci schovaná
stínem
jež sahá za město
někam jinam.
V červáncích
planina drží tvůj oděv
a tvé poslední rozloučení se mnou
mizíš v mlze...
tvé vlající vlasy
sahající do neznáma.
Hořká krása.
Nostalgie na obloze
dřevěná lavice nasáklá
vůní tvého kabátu
a obtisky knoflíků v mých dlaních.
V noci schovaná
stínem
jež sahá za město
někam jinam.
V červáncích
planina drží tvůj oděv
a tvé poslední rozloučení se mnou
mizíš v mlze...
Jiří Turner: Děkuji, je to můj styl psaní, takže se pokusím to trošku upravit, každopádně děkuji :).
Hezké obrazy i metafory, jen mi to přijde takové celé neuspořádané. Ta první, už zkritizovaná, sloka je toho příkladem. Celkový dojem je ale pro mě pěkný
Jsi si jistý, že tam patří "sahajíc"? Nevím, k čemu jsi zamýšlel, že se ten přechodník vztahuje, ale jestli k vlasům, tak je to špatně.
Zamila
Vcelku zdařilá. Zajímavě vystižená atmosféra ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední rozloučení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Propojeni znovu
Předchozí dílo autora : Noční spoj

