Původně byla v deníku, ale na dobrou radu jsem ji dala sem. Trošku paranoidně zoufalá básnička a vlastnoručně spáchané foto...

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

...v parku na lavičce, tam, co jsme sedali spolu... A tohle mě napadlo a ještě jsem to vyfotila:-)

nehledej rým, nehledej význam nehledej nic...

?!?

Tak mě napadlo, co když to vážně nemělo cenu? Takový proud myšlenek, co vzešel z ničeho a končí nikde. A taky trochu pravda a trochu lež...ale mělo by to končit tím, že to nemělo cenu...

Chtěla jsem to dát do soutěže, ale kvůli malé dostupnosti internetu na chalupě se tak stává až teď. Je to trochu jiný než všechny ostatní, spíš takový proud myšlenek, co mi přitom napadl...

Radši bych slyšela pravdu, i když je horší než ty povídačky...

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

Konečně jedna ,,novinka" stará asi týden...no...no, je vidět, že jsem byla v tu dobu po flámu, ale i taková díla si zaslouží publikaci...

tajemná i bez záhad... :)

Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)

Sama nevím, co si o tom mám myslet. Kýžený rytmus na úkor obsahu a srozumitelnosti:-)

že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

zděšení z pravě přečteného článku..

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

téměř každé ráno...