Při četbě jedné trochu smutné básničky se mne zmocnila melancholie, ale pak mne napadly první veršíky a já začal psát...Třeba si i tady najdou své čtenáře!

Jaro je tu, co dělat s tím? Jenom si tady trošku sním...

https://www.youtube.com/watch?v=fWNAHzy9y3k

vzpomínka na jedno deštivé odpoledne...

blízkost je nutnost lásky

...

jj, někdy se dělají i zbytečné práce ...

s erotikou....

:-)

V den, kdy se jméno moje tají, pozlobí moje čtenáře, /i ty, kteří mne třeba znají!/ mé erotické pasáže...;oX

Motto: Zapomínám na svou pýchu, báseň čísi mne zas k hříchu svádí, vlahý večer je, když tu píšu verše své! Co více tu k tomu říci? Jen jsem zvedl rukavici kýmsi mně tu hozenou! Odpovídám básní svou... Zas prsty moje hladily to krásné tělo Tvé, rty o polibky loudily a Láska měla pré! /Doufám, že jsem tímto dílkem dal pádnou odpověď těm, co si po mé předchozí básni myslí, že už si sháním provaz či číši jedu, případně hledám koleje, na které bych si lehl! Ještě zdaleka neumírám!;o)))

Něco na pobavení i poučení. Tržní hospodářství a neviditelná ruka trhu.

Obvykle vkládám dílo až vyzraje, třeba po několika měsících, tentokrát činím vyjímku.

Pamatuji založení Psanců a byla jsem jedna z těch prvních pisatelek, proto doufám že budeme zde i nadále v přátelském a slušném duchu komunikovat, děkuji.

Nejsme svatí.

Sakra... skoro třicet let stará báseň na mě vykoukla ze šuplíku... :-O

Ráda bych podotkla, že za každým obratem nestojí to, co si možná myslíte :) Malinko navazuje na jednu z mých předcházejících básní- Chtěli bychom :))