Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Nevim, zda je to basen... a nevim, jestli se to stalo... ale kdybych mohla... byla bych prorokem...

bez anotace

... lásko, přeji si jen tebe...

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

....dávej bacha do čeho šlapeš !

... co je nám do ... ále nic ...

Z hloubi "šuplíčku" jsem vydolovala toto...

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

.....a byla jsem to já , kdo to vycítil jako první ......