|
Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit
|
|
|
|
|
|
Prostě pocitovka z mého života
|
|
je jen o mně, krutě emocionální...
|
|
Naděje je a není. Někdy to vypadá, že mě už opustila, zaháním ji od sebe pryč ! a ona stejně zas někdy vykoukne zpoza rohu a srovná se mnou krok.
|
|
|
|
Je to jediná naše možnost, tady a teď, nejsme tu jen na zkoušku, musíme žít, další šance nebude, reparát neexistuje...
|
|
|
|
Tak nějak to je.
|
|
|
|
|
|
|

