přidáno 09.01.2015
hodnoceno 16
čteno 982(16)
posláno 0
Paže holých stromů
natahují se k obloze
mezi oblaky cesta
všechno pohltí
-------------------------
Když zvíře nebo člověk stárne
často je na obtíž
zvíře nebo člověk
hrob
a na něm černý kříž

Cizincem ve své vlastní hlavě
bloudem v bludišti života


Člověče jsi snad zvíře
utrpení nevidíš
Podívej, přijď blíž
Bojíš se?

šlápota
slepota
prázdnota
nicota

I tvoje roky odbíjejí
léta plynou dál
měj úctu ke stáří
ty také budeš stár

Dřív než na hrobě kříž
budeš všem na obtíž

Cizinče, bloudit budeš
ve svém světě
Bloude, nikdo už nechce tě!
přidáno 21.01.2015 - 16:26
ach jo, věčné téma pečovatelek...
jo, to jsem i já, úplně v té básni vidím stařečky a stařenky, bezmocné, slabé, neschopné a popletené, odkázané na okolí a to? To nemá čas, všichni závodíme a proč? Abychom nakonec dopadli jako oni - jako ti staří, nepotřební? No...
lékař má v rukou lidský život, sociální pracovník lidskou důstojnost.
přidáno 12.01.2015 - 12:15
Amelie M.: black.heart: Psavec: díky vám za zastávku a koment
přidáno 12.01.2015 - 12:14
j.f.julián: dík moc i za připomínku
přidáno 12.01.2015 - 12:14
vanovaso: máš pravdu, určitě, společnost se aktivně zajímá o lidi staré, gerontologie je v rozkvětu, ale těch starých lidí přibívá a také věk produktivní a relativní mladost se prodlužuje, nevím, viděla jsem kolem sebe spoustu starých lidí, kteří umírali a dožívali osamoceni, třeba když jsem chodila za zmiňovanou babičkou do penziónu, ale mám maminku a otce sedmdesátníky a jsou aktivní, jenže ti pro mě zatím nejsou staří, jsou soběstační, tráví svůj čas svými zájmy, jezdí na výlety, na dovolené, zatím se z toho všedního života nevyčlenili a hlavně jsou zdraví, možná jsem spíš chtěla upozornit na lidi nemocné, které nechápeme, nedovedeme to, třeba proto že se do jejich stavu nedovedeme vžít a často bohužel vidím kolem sebe přestárlá zvířata, najednou jsou na obtíž, ačkoli ještě nedávno skýtali potěšení a těsili se přízni, děkuji z zastavení
přidáno 12.01.2015 - 12:03
kmotrov: také na to myslím, budu to stále já, budu, ale třeba bloudící ve své mozkové kůře, prořídlém, málobuněčném blátu, jak jsem již psala na stáří se připravujeme celý život, ale když já viděla lidi dementní, u kterých bych to nikdy neočekávala, třeba moje babička, byla to stále ona, pro nás. My jsme pro ni byli cizinci, hrozně těžce si dávala dohromady souvislosti a prostě umírala sama a navíc, sakra, já mám ten pocit, že jsme ji v tom nechali...
přidáno 11.01.2015 - 18:35
Snad poslední řádek se mi ještě nějaký čas vyhne.
přidáno 11.01.2015 - 09:03
Báseň je hezká, člověk se zamyslí. Já bych se oprostil od zjednodušujících ?rýmů?, ale bohužel, tak dnešní poezie vypadá. Tyto zkratky připomínají spíš rap než básně, i když v této se to dá unést. Tato kritika je ovšem jen můj pohled na současnou poezii, jiní kritizují mě, pro archaismy ap., tak piš samozřejmě-jak se ti líbí!
přidáno 11.01.2015 - 07:36
A já nemám takový pocit, dokonce bych řekla, že poslední léta se ke stáří a nemocným lidem a taky třeba bezdomovcům pohled změnil a taky se pro ně víc dělá, je to můj pohled,možná to není všude stejné...pravda je, že pomoci a lásky těmto lidem bude vždy málo /pomíjím mládí, ale tam je to přirozené, že 16ti letým se 40,50 let zdá jako záhrobní věk,nemluvě o70,80lteých - ale i tady vidím posun, mladí hledají pomoc, radu, zázemí, sami se v tom dnešním šíleném světě ztrácejí/.
přidáno 10.01.2015 - 11:32
Má to prvky protestní básně. Protestní proti komu?
Proti všem co si myslí, že jim patří svět. Proti bezohledné progresivitě, ve které není na takové věci, jako je stáří místo. Líbilo by se mi to ještě ostřejší, aby to vyznělo jako Dykovská facka (ale to je věc vkusu).
Každopádně díky tomu protestu je to od tebe trochu jiná báseň, ale s tvým rukopisem, ke kterému patří detaily, které stojí za povšimnutí.
...Cizincem ve své vlastní hlavě
bloudem v bludišti života...

Až budu starý, budu třeba pomatený, jaké to bude? Budu to stále Já?
přidáno 09.01.2015 - 23:11
Působivá.
přidáno 09.01.2015 - 22:48
libi se mi to tema...
přidáno 09.01.2015 - 21:40
krutá pravda.. solidně popsaná..
přidáno 09.01.2015 - 19:33
Lenča: správný postoj :-), dík
přidáno 09.01.2015 - 19:33
Orionka: Myslím, že celý život se na stáří připravujeme, také si myslím, že z života který žijeme se dá usoudit jaké naše stáří bude, bohužel někteří jedinci dopadají i tak jako v mé básničce, je to smutné ale je to tak, možná si za to trochu mohou sami, pravdou je že někdo je v padesáti starý, a jiný v sedmdesáti plný elánu, děkuji za reakci, možná se básnička může jmenovat Memento?
přidáno 09.01.2015 - 13:53
Hezká báseň :)
Jako malá jsem se bála stáří. A dnes... s nadšením a očekáváním vyhlížím každý další rok. Možná to fyzicky nebude moc fajn, ale psychicky bych to mohla zvládnout :D
přidáno 09.01.2015 - 12:44
Působivé memento, hezky napsané. Naštěstí mezi blízkými nikoho starého nemám, věkem tedy ano, ale jinak ne. Stáří je totiž stav mysli, nikoli těla.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stáří : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Maškarní ples
Předchozí dílo autora : Hazard, to ne, jen život sám

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Iphone 13 Pro

Na velkém iPhonu 13 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku