s kapkami průzračnými

Mám to rád...

nehledejto v tom umění, je v tom jenom úleva...

Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit

variace na čínskou poezii

poezie prostého venkovana

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

je jen o mně, krutě emocionální...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Pro všechny, co právě jako já potřebují zas uvěřit...

tak, tak, tak, všelijak:))

Malé zamyšlení...