Dám sem tři zveršované monology-monolog ateisty,monolog věřícího,a monolog-závěrečný-humoristy,tedy můj,ale to je spíš komentář..:-)Ty první dva,jsou jen takový postřeh z náboženských i ateistických internetových diskusí a reakcí na tu druhou stranu.Takže -taron-ne můj výmysl,jen můj komentář k dění,jak se mi píše nejlíp..Ve verších..:- )

V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.

:-)

V Nových dvorech jsem řekl, že to je taková žblabuňkovka. To je hezký, že už nám tu vznikaj psanecký žánry.

Jednou jsem dal své kamarádcek narozeninám takový ozdobný hrnek a takové přání..

Ze sbírky: "Básně Nebásně" - Jen něco pro zasmání, ani nevím jak mě něco takového může napadnout... :-))...

Četl jsem nějakém časopise,o excesech tzv.bohatých lidí-jeden velice bohatý vydavatel z Anglie prý odkázal své oblíbené slepici v přepočtu asi třista miliónů korun..Ne že bych to pipce záviděl..:-) Ale závidím jí, že je slípka,je na tom s rozumem ve slepičím světě určitě často mnohem líp,než "homo sapiens" v lidském světě...:-( Myslím.:-)

Ze sbírky: "Básně Nebásně" - Jen malá miniaturka o tom, jak jeden vztahovačný nabubřelec dokáže pokazit i celou víkendovou akci. Určitě každý někoho takového podobného znáte :-).

:-)

:-)

Radši to ale nezkoušejte...myslím.

Pro některé zde náročné čtenáře :) není to žádné umělecké dílo, jen jsem si hrála se slovíčky :)

Vzpomínka na dovolenou.

Vraťa-můj kamarád a velký humorista,jak jsem už říkal,mě jednou požádal ať mu napíšu veršovanou žádost na Obecní úřad,aby mu zrušili poplatek za jeho psa.Tedy fenku Dorinku. Tak jsem mu to sesmolil takto-a on to tam poslal.:-)

Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.