Všem básníkům i nebásníkům :)

Stačil jediný pohled a přišel nápad...

Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.

..Co dodat, občas člověk cítí beznaděj a vztek, který neví kam směřovat....

Něco mi říká, že se opět blíží mé období depresí... :( A co se týče opakování, je to figura, umístěná v textu úmyslně.

Na cestě od tebe, po té krásné společné noci. Tak se zas uvidíme za delší čas....

Chce to prokousat se až dokonce ;-) je to i zhudebněný ;-)

..budoucnost řídí nejen osud a my sami ale také vláda, která nám nepřeje...

Po mé předchozí vlně pesimismu to asi nebude znít až tak moc reálně, ale věřte - je t pravda :D

Jedna z melancholie..

báseň

Opravdu jubilejní :) Když tak sleduji, kam jsem se dopracovala. :)

..Vždy se najde někdo, kdo nohy podrazí, vždy někdo, kdo rád ze země zvedne...ale ta doba mezitím je čas, kdy si hovime v davu spadenych a přemýšlíme, zapojuje se do písně smutku, jednoduchosti...je složité vstát, ale složité věci jsou důležité :)

Ještě jeden rispet na slova: MOŘE, SVĚTLO, KŘIK, ÚSMĚV, DRUH (forma: ABAB CC DD).

Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...

Jen malinko inspirována jednou ze zdejších básní :) Jen jiné období a o trošku víc optimismu...

Někdy jsou počítače moc dlouhé... :D

..trochu starší nostalgie v pár řádcích..