|
Je to spíš trošku experiment, ale mě se docela líbí :))
|
Krůpěje krve
na řasách,
červené krásky,
na rtech růženín,
jehož silou cítíš
nejširší svět.
Kouzla za úsvitu
zapadajících sluncí,
obrázky emocí
na papíře z vody,
kde blízko srdce,
vyschlého chrámu
všech dobrých sil,
klaní se osik háj.
Usínám,
kde ptačí křik
snoubí se s perletí
schránek perlorodek,
které vypouštějí
krůpěje krve,
co zůstávají na řasách
jako sny.
na řasách,
červené krásky,
na rtech růženín,
jehož silou cítíš
nejširší svět.
Kouzla za úsvitu
zapadajících sluncí,
obrázky emocí
na papíře z vody,
kde blízko srdce,
vyschlého chrámu
všech dobrých sil,
klaní se osik háj.
Usínám,
kde ptačí křik
snoubí se s perletí
schránek perlorodek,
které vypouštějí
krůpěje krve,
co zůstávají na řasách
jako sny.
Yasmin
Máš dobře vykročeno :-) Je to pěkný, takový milý, snivý...některých obratů je tam na mě už moc, mám radši básně takové volnější. Ale není to vůbec špatný. Sny! zachycený okamžiky. lehce.
Wau. Je to zatím asi nejhezčí co jsem od tebe četla. Opravdu povedené obraty a myšlenky. Jistě se k tomu ještě vrátím :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tanec
Předchozí dílo autora : Krápníky barev
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

