18.08.2013
10
1589 (14)
0
Rudé květy karafiátové,
zlato dne,
modř jezera,

usměvavé děti,
vážní starci
a já
bezejmenná.

Růžové květy
mečíkové,
podobny čepelím
jež pokryly květy,

fosforeskující nehty,
ach, so orange,
shine as sun,
ale přesto nevím,
kde mi hlava stojí.
 24.08.2013 09:29
domkal: Díky :)
 23.08.2013 22:44
Tak tahle je jedna z nejpovedenějších básniček. Moc pěkná
 20.08.2013 19:41
Moc hezká :) Akorát se mi taky moc nelíbí dvakrát za sebou ty květy, ale tak to už je detail:)
 20.08.2013 09:56
PrimaDen: Ano, matně si na tovzpomínám :) Děkuji za komentář :))
 20.08.2013 08:59
mannaz:
nevím zda to spojení mečíků s čepely udělala Borůvka náhodně , a nebo zda ví, že mečíky ( gladioly ) byly gávány jako odměna vítězným gladiátorům...každopádně se trefila a udělala to velmi dobře:))
 19.08.2013 19:20
Sucháč: Děkuji :))
 19.08.2013 19:13
Jo, ty květy to ruší, ale jen trochu...:-) Příjemně se to čte...:-)
 19.08.2013 09:57
mannaz: Kakuzu: Děkuji, je to možné, ještě se nad tím zamyslím :)
 19.08.2013 07:34
Nad tou třetí mhouřím očko (jen nějaká muška) - i tam se mi líbí nápad s mečíky-čepelemi. Jinak mi to přijde prázdninově přemítavé a trochu smutné. Líbí.
 19.08.2013 01:57
až na tu třetí sloku kde máš dvakrát květy se mi líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.