V Nových dvorech jsem řekl, že to je taková žblabuňkovka. To je hezký, že už nám tu vznikaj psanecký žánry.

Ty mi stojíš za všecko, čím jsem kdysi žil, když jsem kašlal na všecko, co teklo, jsem pil!

Dám sem tři zveršované monology-monolog ateisty,monolog věřícího,a monolog-závěrečný-humoristy,tedy můj,ale to je spíš komentář..:-)Ty první dva,jsou jen takový postřeh z náboženských i ateistických internetových diskusí a reakcí na tu druhou stranu.Takže -taron-ne můj výmysl,jen můj komentář k dění,jak se mi píše nejlíp..Ve verších..:- )

Milé kolegyně, nehledejte v tom žádné dvojsmysly, je to prostoduchý výjev ze života venkovana.

Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.

:-)

V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.

:-) to je pravdivé...:-) tedy ty základní fakta..:-)

Další z mých rádoby žertovných komentů k básni podobného názvu /"Z peřiny se stalo nebe!"/...

:-) Upozorňuju, že můj syn se jmenuje Jirka a má skoro devatenáct let..:-)

tohle jsem vyhrabala se šuplíku...ale snad někomu vyloudí úsměv na tváři i nyní:-))

Helenka Vondráčková zpíval kdysi velký hit: písničku "Chytila jsem na pasece motýlka!" Dáda Patrasová pak na stejnou melodii zpívala: "Chytila jsem na pasece žížalu!" A já, vida příšernou říkánku o klíštěti u reklamy na očkování, jsem složil tohle...