Zkusila jsem vybrnkávání, jak jste chtěli. Asi na stočtyřicettisícdvěstěčtyřicátýdruhý pokus se to jakž takž povedlo. Je to spíš taková miniaturka, než cokoli jiného.

Nelekněte se, takhle je divná. (Za názory budu vděčná, klidně pište na mailbox, přijímám kritiku jakýchkoliv rozměrů.) Složena pro jednu z blízkých přítelkyň k narozeninám. V reálu zní líp. No fakt.

Vždycky bylo mým snem složit písničku v elfštině. Tak tu je. Elfologové se zdrží svých komentářů, vím že to není gramaticky správně. Používala jsem prostý slovník Quenijštiny stažený z internetu. A omlouvám se za jeden ten zkažený tón.

Jedna z mých prvních písniček... Za kritiku budu vděčná :) Věnováno rezavýmu vlčeti.

Omlouvám se za stále stejný doprovod.

Tak jsem si zase jednou vymýšlela.. a vzniklo z toho tohle... rozervěte mě! :) je to asi čtvrtý pokus s nejméně slyšitelnými chybami :D

Omlouvám se za pár překlepů a přeřeků. Musel jsem si to nahrát. Jinak bych to byl schopnej zapomenout. Znám se.

Omluva za nahrávku.

sluneční popěvek pro dobrou náladu ;) Věnováno všem zamilovaným.

Jednoduše jednoduchá

...připojuju mp3 ...tak esli je chuť si poslechnout :c)

Právě jsem to dopsal, už to má i melodii. Věnováno do Slaného...

Je to už asi trochu mimo, ale taky jsem chtě nechtě přemýšlel nad koncem světa - a nakonec jsem si o tom napsal písničku. Sice mi z toho nakonec vylezl Nohavica, ale je mi to líto jen tak zahodit. Kvalita mizerná, nahrál jsem to u sebe ve třídě s obyčejným klopovým mikrofonem namotaným na klavír :-) - jo - a ten klavír berte fakt jenom hodně s rezervou, něco jsem tam jako narychlo zamlžil, ale spíš jen tak, aby tam něco bylo :-)

Vím o těch špatných přízvucích ve zpěvu, ale snad tu drobnost kamarádce (autorka hudby) odpustíte...

název není samoúčelnej...

Z této básně, kterou jsem napsala v patnácti letech 13.01.2009 jsem dnes čirou náhodou stvořila píseň. Kritika vítána. Vím že drhne. Je stále v procesu dotváření :/ Původní báseň ke shlédnutí zde: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=6116-dott-baletka

úterní dávka patosu, nahraná volšovýma rukama a pochrchlávající zvukovkou.

Malý pokus splatit dluh, který máme vůči našim milým boubelkám, neboť jsou to právě ony a ne nějaké kostitřasky z Televizních show, které činí náš život milým a snesitelným. Pravá hodnota člověka spočívá v něčem jiném, než jen v jeho figuře! Zpívá se jako píseň: Kulatý, kulatý je ten náš svět!