|
oni, dva.
|
|
další dveře odemčeny...
|
|
...mezi námi široký, hluboký oceán...
|
|
to nám to ale pěkně začíná...
|
|
pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))
|
|
nejtišší jsou ty okamžiky, kdy za nás někdo dýchá
|
|
...protože by to ztratilo to, čemu se říká kouzlo (dvě básničky v sobě a vše s pravdivým základem)
|
|
a zavzpomínáme na staré časy!:)
|
|
láska-neláska?
|
|
tě mám
|
|
..."každou chvíli už budeš stát pod balkónem "...
|
|
bláááá bláááá....ano, je to tak! strach z bolesti je někdy silnější než naše racionalita a touhy...
|
|
Ráda přecházím na červenou.. ráda riskuju...
|
|
...aneb potichu s probubláváním těla do noci...
|
|
a tak se potkají dvě duše a pak už je všechno jenom mezi nebem a zemí...(oooda na toto deštivé odpoledne, ve kterém bych se měla učit na zítřejší zápočet z ekonomie...);)
|
|
...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...
|
|
čeká každého neopatrného pozemšťana, co příliš - čeho moc, toho je prostě příliš...rozumíme si?;)
|
|
teď a tady ...
|