Nikdy jsem verše či něco podobného neskládala. Ale někdy je prostě chvilka kdy se něco píše samo.. pocity, předem se omlouvám za interpunkci a ostatní chyby.. Ještě v tom moc neumím chodit, no možná ani nebudu.. Ale chtěla jsem se o to podělit.Zjistit zda má někdy,někdo podobné pocity...

tohle ze mě nějak nevědomky vypadlo :)

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

Tento svět není zrovna oukej...problémy, konflikty jsou na každém kroku...pak je dobré uvědomit si, že JSME.. :o)

..tak nějak - jednou nahoře, jindy dole..

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.

http://www.youtube.com/watch?v=uHPNB9XNQH0&feature=fvwrel

Nevím, kam nejlíp zařadit... je to básnička s vyznáním, zklamáním, ale i ze života... a možná by se dalo najít toho víc.. Je to totiž i blízko komunitě, která hazarduje s anorexií...

Moje pantheistické záchvaty..:-)

neberte to příliš vážně, jsem se nudila :)