|
Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.
|
Kolik světů
kolik barev
kolik myšlenek a vůní
kolik vzpomínek
a tichých
tmavomodrých snů
vejde se
do dvanácti taktů?
...
V přítmí kaváren
tam
na protějším břehu
mladinký pianista
večer co večer
rozdává kousky
svojí duše
Nešetří
a přece neubývá
...
Tak
kolik je vlastně
málo?
19.11.2012 07:46
loner: veronika: slnečnica: Leslie: Devils_PIMP: moc děkuju za komentáře. Potěšily :-)
18.11.2012 22:59
Devils_PIMP
Miluji blues....
16.11.2012 22:06
Melancholická... ale moc pěkná. A úplně z ní dýchá ta atmosféra. Sedla mi do nálady.
16.11.2012 17:33
Yasmin: Yana: oslov radek: Lizzzie: kmotrov: Chronoss: Moc děkuju, takovou hromadu ohlasů jsem nečekal :-)
16.11.2012 13:25
Yana: DDD: Rád poslouchám blues. Blues není depresivní, musí být vytažené až z morku kostí ve své syrové nahotě.
Tohle blues se mi líbí.
Tohle blues se mi líbí.
16.11.2012 13:08
Yasmin
Tomuhle říkám dokonalost. Přesně těmto slovům, pro tu lehkost a hloubku, s jakou dokážeš psát. Napsala bych, že se mi moc líbí, ale vím, že takovýhle spojení na tuhle báseň už vůbec nestačí...
16.11.2012 11:26
DDD-Důba-Důba-Důba. Je depresivní to blues, a kolikrát se zamýšlím kolik se toho dá vyjádřit hudbou. Minimálně tolik co ty dokážeš vyjádřit textem.
16.11.2012 08:18
ŽblaBuňka: taron: Rezavá Plechovka: nesersrna: evelína:
Jůůů, moc děkuju všem :-)
Jůůů, moc děkuju všem :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.