Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

poslouchala jsem Pixies- where is my mind, je pro mě hodně důležitá.

Nechala jsem se unést myšlenkami k zeleným kopcům na severu...kdy už tě za to zatknou?

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

věřte tomu nebo ne, ale báseň obsahuje narážku na špionážní thriller Tři dny kondora

Ta socha,byla fakt krásná...ale napadlo mě to až teď :-(... už vím,že krásný není jen dokonalý...

...netuším, jak to pojmenovat, ani co k tomu dodat...

Je to o tanci a není to o tanci. Je to o parketu a parket to není. Co to má vlastně znamenat...?

(inspirováno Smíchovským nádražím...)

...někdy sem vložím možná i zhudebněnou verzi...

Zase jedna v přesně mým stylu...už jsem jaksi zatvrdla v jednom místě a nejde z toho napravo ani nalevo...(ale oni to nevědí) původně k tomu měl být i hudební blábol hraný mnou na kytaru,ale nevím jak to sem vložit,dobře tak :-)

text reggae pro vznikající (mou) skupinu Vykradená Zuzka. Kroužek nemám ani v nose ani v uchu.

Díky Cvokhauz za to, že mě znovu nakopla do psaní.