Už to mám dlouho rozepsané,toto zamyšlení,tak ho sem dám,ať mám "klid":-)

Z hluboké deprese vznikají básně. Z hluboké deprese v biologii vzniká tohle:

Zde anotace není zapotřebí, je totiž obsažena již v názvu básně.

Když jsem ji psal honilo se mi hlavou jak cesta naší ulicí zdánlivě připomíná životní pouť... Od radostných setkání s lidmi až po hovna či kaluže do kterých naší vinou šlápneme. A konečně jsou tu lampy, kterých si většina všímá jen když nesvítí. Jinak je moje první, tak budu moc rád za kritiku)

Přepracováno, díky za všechny komentáře.

shnilost nezná mezí, tak já Vás prosím ...

..hříchy? ..

Zjevení Janovo, kapitola osmá.

Vítr působí osvobodivě,tedy alespoň na mne a Duch svatý se projevuje jako lehký vánek...

Něco k zamyšlení