Báseň je dle pravdy,je o mně a mém sklamání

Co dokáže slepá láska

pukneš.brzy.

Jak láska dokáže,ublížit.

Věnováno všem mým „Ex“,a všem těm,které nikdy nedovolili,abych jejich „Ex“ kdy stal. Vůbec první báseň co sem kdy napsal - někdy v sedmé nebo osmé třídě zák. školy.

Nedostat šanci něco změnit ... volím raději nežít.

... když se srdce uzavřelo

půlnoční chmury

...alkoholem?

měla jsem problém... Pozn.: Problém vyřešen ;)

.

V tichu noci spolu rozmlouvá moje Já a moje já ...chodí k sobě na rady...ale to je jedno ...Já kecá do života, i když se ho to malé já neptá ...prostě z nutnosti ...chránit, bránit, radit ...

Ach ty vzkazy v bezdrátovejch světech..

moje vlastní fotka a moje vlastní krabička .D jinak.. nerada bych, aby ta báseň byla klišé... .(