přidáno 19.05.2011
hodnoceno 2
čteno 1293(10)
posláno 0
Psali jsme si spolu řádky,nedívali jsme se zpátky...
teď už je však píšu sám,budoucnost tu nevnímám.

Vrátil bych se o pár let,kde bezstarostný býval svět,
nikoho jsem neřešil,byl jsem sebou...žádný splín.

Život plný debilů,špatných lidí omylů,
zažil jsem i hezké věci,ty jsou pryč teď žiju v křeči,
drtí mně svou velkou silou,beznaději žádnou vírou.

Jednu věc však povím vám,měnit se...proč,kvůli vám?
změním se jen pro osobu,co mi vrátí živou vodu.
přidáno 19.05.2011 - 16:19
- ... "nikoho jsem neřešil" je momentální módní klišé, zkratka, která nevypovídá nic o tom, co jsi neřešil, neboli, co ti tehdy nedělalo starosti, ale dnes ano;
- mezi čárkou a následujícím slovem má být mezera;
- "drtí mně svou velkou silou,beznaději žádnou vírou." - v tomhle verši něco nehraje, takže působí nelogicky - aby byl logický musel by znít například drtí mně svou velkou silou, beznadějí, žádnou vírou a nebo drtí mně svou velkou silou, v beznaději žádnou vírou;
- abych pravdu řekla, nevím přesně, vypovídá-li báseň o minulých časech obecně a nebo o ztracené lásce... kvůli komu se nechce básnický subjekt měnit, koho oslovuje?
přidáno 19.05.2011 - 09:05
To jsme si za komáru užili, bylo co dělat, bydlení jsme měli a přitom to stálo za ...., a dnes jsme se chteli mít líp, a jeto to samo.
Báseň je fajn

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming