původně pro tématickou soutěž "fotoinspirace"... bohužel jsem to v čas nedokončil...

po delší době opět dílko , budu ráda za každé zhlédnutí . příjemné čtení . personal ~

Včera večer se mi nějak jako člověk nechtělo spát, tak jsem popadla bloček, přisponkovala mini baterku a psala v posteli. Začala jsem psát na začátek jednu věc, kterou jsem měla dodělat, a při ní mě napadla ta skvělá idea na pár poetických řádků. Dopsala jsem hlavní práci a vrhla se na realizaci osvícené myšlenky. Sama jsem nevěděla, jak budu psát či tak, jelikož už několik týdnů jsem nedopsala ani jednu báseň, která zůstala v jiném notesu rozepsaná jako všechny díla, vzpomínky v paměti. Kreslila jsem písmenka po písmenku v mém typickém stylu psaní, gumovala, při deletování těch vybledlých slov jsem se náhle cítila zvláštním způsobem tak šťastně, euforicky. Téměř jsem zapoměla na všechen smutek, pesimismus a nostalgii kolem mě. Válela jsem se v posteli od žmolků vygumovaných barevných slov, dělala jsem to, co vždy zaměstnalo moje smysly a mohla jen tvořit a nepřemýšlet. Dosud, když jsem psala, nikdy jsem necítila takovej pocit. Bylo to krásné. Najít dokonalost takhle náhle. Snad nebyla anotace moc dlouhá, předem se kdyžtak omlouvám, pěkné počtení mé hříčky slov :)

jedno starší dílko už z minulého léta. musím uznat, že se mi už nedaří psát.

budu čekat v ústraní

původně jsem chtěla přispět jiným dílem, ale budiž.. po dlouhé době sem něco dávám, nevím jestli mám.. zhodnoťte za mě, díky.

Anglická báseň.

to je moje tréma před koncertem...

jsou mezi námi a my to bohužel nevnímáme....

Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.

...................

4.5.2011

nevěřim jí. tý holce v zrcadle

.