11.04.2010
8
1908 (47)
0
Světla výkladních skříní
i neonová záře z pasáží
už dávno soucitně mlčí.
A nad městem je obří mlha.

Jen poslední smutnej klaun
se drze vrací z flámu domů.
Upad mu nos a z tváří
se smyl falešnej smích.

Bude mít rád i tohle město.
Jen za trochu dešťový vody
a odlesk slunce ve vlasech
překrásný tanečnice Chloe,

Co ji miloval i kouzelník André
z Paříže provoněný váhavým
letmým dotykem dvou dlaní,
když spolu randili pod Eiffelkou.

A klaun byl zas všem
jenom pro smích.
 20.06.2010 12:56
Tedy velmi zajímavá. Hezká epická báseň. Trochu mi tam nesedí ty nespisovné obraty, jako například "falešnej smích", ale jelikož jich je tam více, beru to jako záměr. Báseň tím tak nějak ztvrdne a i ukončení všech veršů je v podstatě dost nerytmické, ale je to u všech, takže to taéy považuji za účel. Z tohohle pohledu se tedy, zdá se, vše povedlo, tak jak mělo.

I když je taková zvláštní, tak je pěkná. Hlavně zajímavá. A to je důležité.
 13.04.2010 16:58
Ta interpunkce bude nejspis preklep... x)) Opravim to... :) A dekuji :)
 13.04.2010 10:24
Pěkné colorko :) jen nechápu význám intepunkce ve třetí a čtvrté sloce.
"Letmým dotykem dvou dlaní" - moc pěkný obrat ;)
 12.04.2010 23:49
hmmmm:) jako jo, budu mít o čem snít;) a domyslím si usměvavější konec!;)
 12.04.2010 19:30
Škoda smutného klauna bez nosu. A jsou hezčí města než Paříž :)
 12.04.2010 16:57
je zvláštní...jiná....něco se mi na ní líbí, ale není to ono, má lepší ;)
 12.04.2010 11:11
Co pak, když už ani smích nezabírá?:(
 12.04.2010 06:40
Krutý úděl klauna, když se nikdo nesměje.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.