Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.

Jedna parodie - klasika z roku 2006. Aneb trocha dětské krve žádné sudetské dítě nezabije...

Povídka na pokračování s prvky fantasy.

Nečekej, že někde bude líp, že někde bude ráj...

Báseň s dvojsmyslným názvem o slastech a strastech lidského života, která ukončuje tuto sbírku. Děkuji všem, kteří přečetli nebo dokonce okomentovali některé dílo ze "Vzpomínek přítomnosti".

Moje prvni haiku, snad je, jak ma byt :)

Jedna z mých prvotin...

To jsem skládal,když jsem byl asi zamilovaný,nebo co..:-) Vždycky když se mnou cloumají nějaké emoce-pozitivní-tak skládám srandičky a negativní,tak zase nějaké depresivní. O lásce jich moc nemám..sakra,jak to?:-) Ale i tato,jak se tak dívám,byla šitá horkou jehlou.Ale co,když všechny,tak všechny!