Jak to chodí v klášteře.

příjemný kvír moment na srazu mládeže

Báseň jsem původně psala jako baladu. Je to můj první pokus o něco složitějšího. Je to celé psané volným veršem, takže může chybět dokonalost rýmu a nějaká metafora. Snad i tak ocení někteří čtenáři moji snahu

Kdyz jsi, tak bud.

More sokol,...

Pokračování povídky Pamatuji si ji z Vikštejna. Tyhle povídky jsou taková má kostra. Píšu právě rukopis, který se jak doufám jednou přetaví v knihu. Povídkovou kostru tak dále potahuju masem, kůží a pak dalšími serepetičkami, tak ať dávaj chronologicky smysl, voní po životě, po ženách i po těch šílených a svatých láskách. Budu tak rád za vaši ostrou kritiku nebo naopak potěšující slovo.

Zpočátku ponuré s dobrým koncem

Pokračování povídky Pamatuji si ji z Vikštejna. Tyhle povídky jsou taková má kostra. Píšu právě rukopis, který se jak doufám jednou přetaví v knihu. Povídkovou kostru tak dále potahuju masem, kůží a pak dalšími serepetičkami, tak ať dávaj chronologicky smysl, voní po životě, po ženách i po těch šílených a svatých láskách. Budu tak rád za vaši ostrou kritiku nebo naopak potěšující slovo.

Andělská

Druhý pokus o haiku opět nevyšel ...

Pamatuji si ji z Vikštejna. Bylo to mé úplně první čtení a byl jsem nervózní jak prase.

Krev se nezapře a ve většině případů požaduje spřízněnou duši na společnou cestu životem. Tak snad to Marušce dobře dopadne a namluví si nějakého fešného myslivečka.

Představa, respektive to jak si myslíme že věci jsou vede k tomu, že často žijeme více v hlavě než v realitě. Snaha zbavit se těchto v hlavě vytvořených filtrů může vést k vidění Světa takového jaký je.