21 ZIMA 22

ADHD

Dny rozbité potřebami
lepené radostí nevyzpytatelnou
u drog stálou
jestli máš, tak jsi
starej jak voda v oceánu

A stejnak si neumíš užít hibernaci
adhdadhdadhdadhdadhdadhd
konopnými sedativy
učíš tučňáka lítat



LOJZÍKOVI

Určitě nebudu
ženit se starej
dědek má sedět u piva
číst si, možná psát, pravidelně spát
tyhle osmihlavý harpyje, co mají v každý hlavě dvacet dalších mozků
a v nich stovky promarněných šancí a tisíce zapomenutých plánů
miliony tužeb, snů, potřeb a biliony jiných nevyhnutelností
tyhle nejsou pro seance s čajem
klid, chápeš?

Chápeš to vůbec?
Proč je dole krám s rohlíkama?
Nebo teda jdeme shánět zrní a první rok bude hlad
jestli to přežijeme s mým křivým šípem…

Pohodlnost nás dostala do sraček
proto dnes půjdu domů brzo
abych ti to všechno mohl říct
že už jsem v baráku s kotlem na dřevo bydlel
byl jsem otrokem svých rodičů
proto jsem utekl

Atak dál
ty nabubřelá odbarvená moderní píčo v SUV
jeď pro happy meala pro další generací kurevních krav
svině v BMW, naproti debilovi nažehlenýmu AD veze
nemáš na to, sesypeš se a to nemusím poslouchat Duška



POGO

Poslední páteční Nirvááááána
klidně se nechám omrznout
rozsektat rektum, pozvracet
v sobotu se složím šoustáním
zpátky do sebe
je to tak nastavený od pravěku
konec týdne je párty
ctít to do smrti
to ti sluší
ach sluší
zpocená v pogu
lásko
čas nejsme my




BÁL

Psát
o kamenných slzách Sartreho žáků
se mi nechce
ani o panických atakách snílků
nepotřebuji plýtvat písmeny
na smutky z dýmu

Jít dál
jak král
na kundí bál