|
... jsem stará...
|
Jsem stará bříza u cesty
občas se schoulí pocestný,
aby svou sílu obnovil…
Milenec srdce v kůru vryl.
Stříbrné nitě pavouk spřádá,
do větví krajku zamotává,
pod listy schovaná světluška,
tečky si počítá beruška.
Poutník si v stínu odpočine,
čas jako voda tiše plyne
a duše ve mně ukrytá,
jen sny a noci počítá.
Všem větrům, bouřím odolávám,
spoutaná pevně se Zemí,
v modravých nocích vzhůru mávám,
létám si mezi hvězdami.
občas se schoulí pocestný,
aby svou sílu obnovil…
Milenec srdce v kůru vryl.
Stříbrné nitě pavouk spřádá,
do větví krajku zamotává,
pod listy schovaná světluška,
tečky si počítá beruška.
Poutník si v stínu odpočine,
čas jako voda tiše plyne
a duše ve mně ukrytá,
jen sny a noci počítá.
Všem větrům, bouřím odolávám,
spoutaná pevně se Zemí,
v modravých nocích vzhůru mávám,
létám si mezi hvězdami.
26.11.2014 18:57
Zamila
Krásně popisná ... Skvělá forma :-)
12.10.2009 20:43
Hanička
jedna z nejlepších tady, nápad, myšlenka, styl... velmi chválím..:)
09.10.2009 15:39
nechám si o ní večer zdát
až před oknem se bude kolíbat
necham si oní v noci snít
až budu krásné hvězdy pít
nádherné
až před oknem se bude kolíbat
necham si oní v noci snít
až budu krásné hvězdy pít
nádherné
09.10.2009 15:27
Stříbrné nitě pavouk spřádá,
do větví krajku zamotává,
to je nádherné, ta krajka, umíš"-)
do větví krajku zamotává,
to je nádherné, ta krajka, umíš"-)
09.10.2009 08:41
jsou místa, kde se člověk bojí
světlušek a pavouků rej
tě sotva nechá na pokoji,
těm místům se vyhýbej
jsou místa, co tě hladí vůní
bříza kde hledí do oken
vždy s pokorou se zastav u ní
byť kmen je již nachýlen
světlušek a pavouků rej
tě sotva nechá na pokoji,
těm místům se vyhýbej
jsou místa, co tě hladí vůní
bříza kde hledí do oken
vždy s pokorou se zastav u ní
byť kmen je již nachýlen
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.