|
Kapitola první, o alkopankáčství. Pozorně se, drahé děti usaďtě a pohodlně čtěte ty řádky pošetilé.
|
|
Žijte pro sebe, ne pro ostatní...
|
|
Po dloooouhé době jsem se rozhodl, to o čem uvažuji a přemýšlím, hodit na "papír"...
|
|
člověku
|
|
Co kdyby vám zemřel někdo dost blízký a nechal vás tu? Mě tu nechal můj otec. A co bylo horší. Nechal mě tu mé matce.
|
|
...
|
|
Ani já sám sobě si občas nerozumím
|
|
říkám pojď, ale nepustím Tě blíž
|
|
Občas, když padají hvězdy, dávejte pozor (co si přejete)!
|
|
...
|
|
Někdy člověk neví, zda poslechnout srdce, či mozek.
|
|
Občas je každý sám
|
|
Malá předrozlučková
|
|
...
|