|
|
|
nechala jsem se inspirovat zaslanou fotografií...
|
|
Na počest jednoho člověka, který je mi velmi blízký a trpí tou to nemocí...děkuji...
|
|
moje první rýmovačka, nevím
|
|
tak trochu inspirováno básní http://liter.cz/Basne/24503-view.aspx ... apropo kam nebo jak utíkáte Vy?
|
|
Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala
|
|
Slabší ale aktuální :)
|
|
Dnes jedna báseň s hororovým nádechem. Existují věci mezi nebem a zemí...?
|
|
..snad poslední tažení, poslední hra i poslední báseň o něm :) aneb - ve hře je příliš mnoho a já prohrála tolikrát, že už se porazit nenechám! :o)
|
|
Dalšia miniatúra z dielne "učebňa biológie".:)
|
|
|
|
...přirovnání k lidem a jejich pastem..vždy se najde někdo, kdo jim pasti kazí, nebo je chvíli i jejich obětí...podstatné je,že jak jste a stejné pavučině a pak až obětí, už pro ně není tak snadné ,,zaútočit,,...
|
|
Je těžké k tomuto dílku psát anotaci... možná že už zacházím daleko do historie, ale v jistém smyslu mě tohle téma pořád láká..chrabří rytíři..já jsem to pojala z druhé strany..ne jen arabové byli krutí..thle dílečko jsem si veršovala jak jsem chtěla..
|
|
Nutno pečlivě dbát čárek a teček.
|
|
Vítám veškeré komentáře, hodnocení, kritiku, rady, názory, atd... :-)
|
|
|
|
Toto se jednou stalo když můj synek-teď už osmnáctiletý-měl asi dva-tři roky,dětské spontánní výšplechty jsou často originální..
Toto je poslední říkanka na humornou notu-mám jich ještě dost,ale myslím že měně je někdy více,tak snad někdy později..:-)
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

