"Později jsem ležel na zádech a vykřikoval : NULA, NULA, NULA a do toho jsem začal pípat." - nejmenovaný básník.

.

.. takové malé zamyšlení ze známého prostředí..

Taková víceméně improvizace na téma, že nemůžeme všichni všechno...nebo jen taková blbost, co mě napadla, dvojsmysl, který nikdo nepochopí... Tím líp. Tak si to přeberte:-)

:-)

pozor ne kuřátka.... je to trochu jak básenka pro dětičky, tak jednoduchá. ovšem krutá a hloupá k tomu

Podzimní park, když ráno ještě v plenkách a noc ještě, zdá se, neodchází.

..."Matějovská"...

Životní zklamání

Ze sbírky: "In Vino Veritas"

jsem si vědomá toho, že má svý nedostatky, tak klidně ocením, když mi někdo poradíte, co přebejvá, co upravit a tak...navíc mě múza schvátila do spárů zrovna při matice, tudíž se asi není čemu divit, že má tenhle počin svý nedostatky =D ou jé, polly ještě žije, jen se musí trochu vzchopit, protože žít s její nezodpovědností, alibismem a sobectvím není zrovna med....

jen taková básnička

Najednou, až naše rty se setkají, najednou, budeme vědět vše,