|
Další báseň stvořená mnou, v parném horku a nudě. Seděla jsem na balkóně, a psala, psala, a psala, až jsem stvořila toto.
|
Ladné motýlí tance,
lehké větru vání.
Tvá poslední šance,
i včely se Ti klaní.
Trpké probuzení stromů,
ptáků svěží zpěv,
hřmotné burácení hromů,
jen hrabošům prolévá se krev.
Ano, Ty, jenž příjdeš vždy a zas,
Ty, jenž mečem probodneš mráz..
lehké větru vání.
Tvá poslední šance,
i včely se Ti klaní.
Trpké probuzení stromů,
ptáků svěží zpěv,
hřmotné burácení hromů,
jen hrabošům prolévá se krev.
Ano, Ty, jenž příjdeš vždy a zas,
Ty, jenž mečem probodneš mráz..