|
Další ze série noční poezie
 29.04.2011 3 963(14) 0 |
Držíš pár oblázků.
Tíží tě.
Hřejí na dlani
a víš,
že je hodíš
do neznáma.
Jejich duhová stopa
neslyšně
rozčeří hladinu
tvého života.
A teď
sedíš v hodinách.
Rukama
svíráš písek
a víš,
že tentokrát
nepropadneš sama.
Tíží tě.
Hřejí na dlani
a víš,
že je hodíš
do neznáma.
Jejich duhová stopa
neslyšně
rozčeří hladinu
tvého života.
A teď
sedíš v hodinách.
Rukama
svíráš písek
a víš,
že tentokrát
nepropadneš sama.
04.05.2011 - 18:40Pěkně rozsypaná slůvka... Propadají mezi prsty jako ten zmiňovaný písek... Povedená ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nepojmenovaná 2 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Uprostřed noci
Předchozí dílo autora : Nepojmenovaná 1
