|
Další ze série noční poezie
 29.04.2011 3 1563(14) 0 |
Držíš pár oblázků.
Tíží tě.
Hřejí na dlani
a víš,
že je hodíš
do neznáma.
Jejich duhová stopa
neslyšně
rozčeří hladinu
tvého života.
A teď
sedíš v hodinách.
Rukama
svíráš písek
a víš,
že tentokrát
nepropadneš sama.
Tíží tě.
Hřejí na dlani
a víš,
že je hodíš
do neznáma.
Jejich duhová stopa
neslyšně
rozčeří hladinu
tvého života.
A teď
sedíš v hodinách.
Rukama
svíráš písek
a víš,
že tentokrát
nepropadneš sama.
04.05.2011 - 18:40Pěkně rozsypaná slůvka... Propadají mezi prsty jako ten zmiňovaný písek... Povedená ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nepojmenovaná 2 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Uprostřed noci
Předchozí dílo autora : Nepojmenovaná 1
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Uriziler [18], Honza [18], Roger [18], lidus [18], Jakub pěch [16], magdalenka [16], dollyk [15], M&J [14], Richard9876 [14], S.P [13], Maryje [9], erzebeta [9], Govrid [8], general Buttnacked [8], Roman Bernatský [5], kristine [3], fbruxes [2]» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
